Základní anatomie kopyta

Pokusím se zde popsat anatomii kopyta podle mých neúplných znalostí a informací z dostupných zdrojů. Využiji k tomu již zde použitý článek o kopytech. V závorce budu uvádět další názvy té samé anatomické části které jsem slyšel nebo četl.
Začnu s popisem trochu netradičně od nejvnitřnějších částí směrem ven, to znamená od kostí.
Pro názornost zkusím tak jak se to dělá často, přirovnat končetinu koně k lidské ruce.

Kost která u lidí vede od zápěstí ruky k prstu uvnitř dlaně je u koně přední holeň (záprstní kost, metakarpus). U lidských nohou stejné kosti vedou od paty k prstům vnitřkem nártu. To je potom u koní zadní holeň (nártní kost, metatarzus) po stranách těchto kostí vedou ještě kosti bodcové, které jsou pozůstatky zakrnělých dalších prstů a z větší části jsou s holenními kostmi pevně spojené. Na tomto obrázku je pohled na holeň zadní končetiny z pohledu od zadku k hlavě koně (zadní - dorzální strana holeně) z které byly odstraněny šlachy a kůže. Dobře je vidět umístění bodcových kostí.

Kost prvního článku lidských prstů směrem od těla je u koně spěnková kost ( P1 ).
S předchozí kostí holenní je pohyblivě spojená spěnkovým kloubem.

Spěnková kost z pohledu z boku

Spěnková kost z pohledu zpředu

Prostřední článek lidského prstu je u koně kost korunková ( P2 ). Je z velké části z vnějšího pohledu vnořena do kopytního pouzdra. S předchozí kostí spěnkovou je pohyblivě spojená korunkovým kloubem.

Korunková kost z bočního pohledu

Korunková kost zpředu

Ten poslední článek lidského prstu na kterém je nehet , to je kost kopytní ( P3) a kopytní stěna.
S předchozí kostí korunkovou je pohyblivě spojená kopytním kloubem.U koní je nedílnou součástí kopytního kloubu ještě navíc kost střelková (člunková, kopytní sezamská) pro kterou v lidské ruce není ekvivalent, ta zajišťuje podporu a stabilitu kopytnímu kloubu a tvoří kladku přes kterou se pohybuje šlacha hlubokého ohybače. Střelková kost pravděpodobně vznikla zkostnatěním části tkáně šlachy hlubokého ohybače prstu a je s ním stále volně spojena.

Tyto kosti jsou nejlépe vidět z pohledu od zadu

Pohled na kost kopytní a střelkovou zhora

Pohled na profil kopytní kosti zadního kopyta

A ještě další sezamské kosti spěnkové ( spěnková člunková kost) jsou na zadní straně spěnkového kloubu. Ty poskytují vedení a tvoří kladu pro hluboký a povrchový ohybač v oblasti ohybu přes spěnkový kloub.

Tím máme probrané kosti a můžeme přejít na jiné vnitřní struktury kopyt.

Mezi střelkovou kostí a šlachou ohybače leží podotrochleární burza (synoviální, tihový ,mazový - váček), který usnadňuje pohyb šlachy a tlumí nárazy. Podobné váčky jsou na většině míst kde šlachy tlačí proti kosti, tedy i mezi sezamskou spěnkovou kostí a ohybači.

Kost kopytní (P3) a její postranní (palmární) výběžky jsou v zadní části nastaveny kopytními chrupavkami v horní boční části kopyta. Vlastně postranní výběžky jsou zkostnatělé chrupavky. Hříbě má tuto část kopyta měkkou – chrupavčitou a až během prvního půl roku života se vytvoří palmární výběžky kopytní kosti.

Střední část kopyta vyplňuje méně prokrvená z větší části tukovo-vazivová tkáň které se říká vazivový střel. Ten tvoří podklad pro střelku (rohový střel) a je spojen vazivem se všemi okolními tkáněmi. Má významnou roli v pohybu chrupavek, pomáhá vracet kopyto při odlehčení do stažené podoby a tím ovlivňuje prokrvení celého kopyta.

Tyto vnitřní struktury ( kopytní kost, kopytní chrupavky a vazivový střel ) a korunkový okraj pokrývá takzvaná škára. Tato škára je velmi důležitá velmi hustě prokrvená a citlivá vrstva. Látková výměna této škáry je podobně intenzivní jako například játra u lidí. Kost kopytní je jediná kost , kterou nepokrývá okostice , protože je nahrazena právě škárou. Škára produkuje různé druhy rohoviny , která tvoří kopytní pouzdro.To má za úkol ochraňovat vnitřní struktury kopyta a umožnit bezpečný pohyb na každém přírodním povrchu.
Různé druhy škáry a konkrétně její výrůstky zvané papily , tvoří různé druhy rohoviny.

Škára pokrývající vazivový střel a patkovou korunku , tvoří měkčí pružnou rohovinu rohového střelu. Ta obsahuje největší procento vody. Všechny druhy škáry obsahují potní žlázy, které částečně zásobují rohové části vodou a tvoří mírně kyselé PH na povrchu kopyta.

Pod kopytní stěnou po obvodu celého kopyta je škára lístková. Tato škára je pevně spojena s kopytní kostí. Její papily tvoří lístky , které zapadají do lístkové rohoviny stěny a vytvářejí pevné ale přesto ne trvalé spojení mezi stěnou a škárou a na dolní straně kopyta jsou známky tohoto spojení známé pod pojmem bílá čára.
Toto spojení nemůže být trvalé, protože kopytní stěna roste a posouvá se od korunky dolů k nosnému okraji.

Nejnápadnější částí kopyta je kopytní stěna , jejíž součástí jsou i rozpěrky tvořící úhel patkový (patková sedla) . Tuto kopytní stěnu vytváří korunková škára , která je na obvodu horní části kopyta a skrytá v korunkovém žlábku stěny.
Kopytní stěna je pár milimetrů až centimetr silná vrstva rohoviny, která se skládá z rohových rourek a pevné pojivové rohoviny. Z venkovní strany je ohlazená otěrem o trávu, písek a podobně a z vnitřní strany jsou na ní stovky lamel – lístků. Ty zapadají do podobných lamel škáry, která pokrývá kopytní kost.

V horní části je kopytní stěna pokryta korunkovým lemem (periople) který ve vlhku nasákne vodou, nabobtná a vybělí. Je schopen pojmout velké množství vody a tím pomáhá udržovat vlhkost kopytní stěny. Tento lem tvoří škára hraniční. To je proužek o šíři několika buněk mezi ochlupenou kůží a vyklenutím škáry korunkové.

Kopytní stěna má 3 základní integrované vrstvy:
Vnější , často pigmentovaná část rohové stěny odolná vnějším vlivům (stratum externum).
Vnitřní bílá část kopytní stěny (stratum medium).
Stratum xternum a stratum medium je hlavni masa rohové stěny skládající se z matrixu a tubulí (různě diferencované rohové buňky).
Vnitřní část – lístková rohovina (stratum internum), která spojuje předchozí části s vlastni škárou vyrůstající z kosti, je to takové to lamelovité spojeni které u chodidla tvoří „bílou čáru“ (White Line).

Další částí kopytního pouzdra je chodidlo.To vyrůstá z chodidlové škáry. Také tvoří rohové rourky a pojivovou rohovinu , výsledek je ale trochu měkčí než rohovina stěny, má méně rourek a více pojivové rohoviny a rose směrem dopředu a dolů stejně jako střelka, tak že spolu tvoří souvislou vrstvu spodní části kopyta.

Na závěr bych se ještě stručně vrátil do vnitřnějších částí kopyta, kterou jsou šlachy a vazy.
Základní rozdělení šlach je na šlachy ohybačů a natahovačů.

V přední části končetiny jsou 3 natahovače, z nichž hlavní je společný natahovač prstu. Upíná se k přední části kopytní kosti v oblasti korunky.

V zadní části kopyta jsou ohybače.
Povrchový ohybač, který odstupuje od svalu ohybače a vede v nejzadnější části končetiny. Prochází přez sezamské kosti a v oblasti spěnky tvoří manžetu kolem hlubokého ohybače. Potom se rozděluje do dvou větví které se upínají na spodní část spěnkové kosti a horní část kosti korunkové.
Hluboký ohybač prstu.Odstupuje od několika svalů ohybačů a spolu s přídavnou hlavou tvoří silnou šlachu která vede v zadní části končetiny hned za povrchovým ohybačem.
Přechází přez sezamské kosti spěnkové . V oblasti střelkové kosti mění tvar průřezu z elipsovitého na plochý a upíná se na spodní stranu kopytní kosti.
Zvláštní strukturou je mezikostní sval (závěsný vaz).
Nazývá se tak protože podíl svalových vláken je v něm mírně vyšší než u ostatních šlach, ale nevyvolávají žádný pohyb. Svou velikostí a strukturou daleko více připomíná šlachu, ale jeho funkce je spíše podobná funkci vazů. Udržuje tvarovou stabilitu spodní části končetiny, především spěnky. Odstupuje od karpálních - tarzálních kostí, tvoří dvě větve, které se upínají na sezamské kosti ve spěnce a na vnější a vnitřní stranu spěnkové kosti.
Další důležitou strukturou je řada šikmých (distálních) sezamských vazů. Vazy obecně udržují stabilitu kloubů.

Na závěr přidám obrázky okopírované z internetu, bohužel už nevím z jakých stránek, kde by mělo být přibližně vidět co a jak v končetině vypadá.

A) šikmý kolenní natahovač
B) kolenní natahovač
C) prstýnkový vaz
D) společný natahovač prstu
E) postranní natahovač prstu
F) malá metakarpální kost
G) větev podpěrného vazu – mezikostního svalu
H) šlacha povrchového ohybače
I) přídatná hlava hlubokého ohybače
J) šlacha hlubokého ohybače
K) podpěrný vaz – mezikostní sval
L) velká metakarpální kost
M) korunkový vaz
1) spěnková oblast
2) oblast sezamské kosti

Petr Soukup

Zpět