Tři nejdůležitější principy v chovu koní - úvod
V současné době s postupujícím technickým rozvojem se podstatně změnila úloha koní v našem životě.
Dříve bývali především pracovní silou, dopravním prostředkem a způsobem prezentace majetnějších vrstev obyvatel. To znamenalo širokou chovnou základnu, ale také tvrdou práci a nevhodné podmínky chovu.
Koně byli chováni v uzavřených stájích s nevhodným klimatem z praktických důvodů. Byli vždy po ruce, vždy připraveni a zabírali malý životní prostor. Krmení senem bylo z části nahrazováno jádrovými krmivy,protože ty zaberou menší skladovací prostor než seno. Někteří koně ani neměli během dne dostatek času aby mohli sníst tolik sena z kterého by měli dost energie na práci.
Využití koní pro službu v armádách celého světa a jejich ztráty na bojištích korunovalo chování lidí vůči koním.
Ze srpna 1914 pochází fotografie odvodu selských povozů v Pardubicích pro potřeby armády. Civilní vozkové, většinou zaměstnanci větších zemědělských podniků, s t ěmito vozy dopravovali zásoby pro armádu do pole. Někteří se vrátili za pár týdnů domů, často však bez vozů a koní.
Zdálo by se, že dnes je vhodná doba udělat předěl za chybami minulosti a dopřát koním život lepší kvality. Bohužel koně využívaní k vrcholovému sportu, a koně v intenzivní přípravě na sport ve věku kdy ještě není dokončen jejich tělesný vývoj, budou i nadále odvádět těžkou práci mající vliv na jejich zdraví a žít za podmínek vyvolávajících u nich určitý stupeň stresu.
Protože jen tak budou odvádět výkony na hranici jejich možností a produkovat finanční zisk.
Nedělám si iluze, že by šlo tohle v dohledné době změnit.
Nás ostatní co máme koně jako společníky a hobby by ale mělo zajímat jak umožnit našim koním život co nejhodnotnější bez zbytečných stresů. Když se těmito poznatky budeme i v rámci možností řídit, není to tak málo. Protože koně do vrcholového sportu a produkující zisky jsou jen špičkou ledovce a my hobbysté různé úrovně tvoříme jeho širokou základnu.
Neřiďme se tedy tím jak koně chovají a trénují ve špičkových stájích, ale tím co je dobré pro naše koně.
No ano, ale co je tedy pro koně to nejlepší?
Vycházejme z předpokladu, že kůň žije nejlépe v podmínkách, kterým se po tisíce a možná miliony let přizpůsoboval po celou dobu vývoje tohoto druhu. Z koně se postupně stal tvor velmi specializovaný a to na přežití ve stepi. Volná suchá step, chudý travní porost a vítr v hřívě, to se stalo ideálním prostředím pro koně ve kterém se jim nejlépe daří. Každá odchylka od takových podmínek znamená zrníčko písku v soukolí výborně fungujícího mechanizmu jejich specializovaných organizmů.
Lidská civilizace, z hlediska vývoje velmi rychle, změnila životní prostředí na většině naší planety. Druhům které jsou specializované a špatně se přizpůsobují to způsobuje existenční problémy. Je utopií vypouštět koně do volné přírody. Chceme li ale s koňmi přesto žít v harmonii, měli by jsme se snažit přiblížit chov jejich přirozeným podmínkám a potřebám co nejvíce. Oni se zase musí adaptovat na podmínky, které jsme schopni jim poskytnout.
Ty nejdůležitější potřeby koní na které musíme brát ohled jsou jen tři :
Dostatek pohybu na čerstvém vzduchu.
Sociální kontakt s příslušníky jejich druhu.
Téměř neomezený přístup k vláknité stravě a vodě.
Z pozorování etologů skupin volně žijících koní v přírodě vyplynul závěr , že průměrný čas různých činností během dne je asi takovýto:
60% času věnují pasení a popocházením od jednoho trsu trávy k druhému
- 14,4 hod
10% času, přesuny bez krmení
- 2,4 hod
8% času, leží
- 2 hod
8% času, spí ve stoje
- 2 hod
14% času, ostatní činnosti (sociální kontakty, hry, pozorování okolí)
- 3,3 hod
To znamená že kůň je v pohybu , ať už pomalém nebo rychlém, přibližně 75% dne, to je 18 hod a kontakt se stádem má 24 hod .
Jak nejlépe skloubit naše možnosti a tyto potřeby koní se budu zabývat podrobněji v dalších článcích, které je rozeberou jednotlivě.
Petr Soukup